close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Otázky od fanoušků

25. června 2007 v 19:20 | ŦBilluškaŦ |  Interviews
Před několika týdny, redaktor časopisu ONE obdržel dopis od skupiny fanoušků Tokio Hotel. Obsahuje dlouhý list otázek pro kapelu a jednoduchá věta navíc "Bylo by možné, aby se nějaký váš redaktor zeptal na tyhle otázky, které nás zajímají?" Nápad se zdál dobrý. Tak jsme se rozhodli účastnit se toho a zeptat se na tyhle otázky Billa, Toma, Gustava a Georga. Kluci si užívali nápadu doplnit zajímavosti fanoušků. A dnes si tu můžete přečíst jejich odpovědi.

Víte, že vaši francouzští fanoušci vás radši slyší zpívat německy než anglicky?
Bill: To jsem nevěděl, ale jsem rád, že to slyším. Pro mě, je to skoro kompliment. Ne proto, že se mi nelíbí naše anglické písně, ale opravdu, radši zpívám německy. Cítím se víc pohodlně a nemusím si vyčítat špatnou výslovnost! (směje se) Písně z našich prvních dvou alb byly napsané v němčině, takže radši zpívám německy a originálně. Takže v tomhle sdílím názor s francouzskými fanoušky...
Tom, přemýšlíš o tom, že jednoho dne shodíš dredy?
Tom: Pro tuhle chvíli to není součástí mých plánů. Mám dredy od jedenácti a bez nich bych se cítil nahý. Takže, myslím, že si je ještě pár let nechám, i když vím, že nějací lidi by mě radši viděli s jiným účesem.
Bille a Tome, myslíte si, že budete stále sdílet stejný byt společně za deset let?
Tom: Pokud je mi známo, nebylo by mi to proti mysli. Vždycky jsme s Billem měli dobrý vztah a nevim, proč by se to mělo změnit. Musím říct, že doufám, že jednou budeme mít oba přítelkyně a v tu chvíli, se samozřejmě náš vztah trochu změní. Nebo alespoň budu muset říct mé přítelkyni, že jestli chce se mnou zůstat, bude muset snést Billův obličej každé ráno a to není tak lehké!! (směje se)
Bill: Ty bastarde! Uvidíme večer .... (směje se)
Chodíte někdy na internet obhlédnout blogy, které jsou o vás?
Gustav: Surfujeme na internetu hlavně, abychom si přečetli, co o nás říkají lidé, protože to je dobrá cesta jak uvidíme, co si naši fanoušci myslí o našich koncertech, nových písních nebo o naších klipech. Nicméně, vždycky jsme to brali s nadhledem, protože víme, že fanoušci, co o nás dělají blogy, je jedna strana názoru. Je velmi zřídké vidět negativní komentáře na našich fan blogách, hlavně proto, že to jsou blogy fanoušků. Ale taky víme, že hodně teenagerů, jako v Německu, nás nemá rádo. A ti nedělají blogy a neříkají jak moc nás nesnáší.
Tom: Pokud vím, tak už jsem viděl Anti Tokio Hotel blogy. Rád si je čtu, vždycky mě rozesmějí. Hlavně, pořád píší, že jsme boy band a Bill je homosexuál. To není moc chytré a osobně se ani o takové kritiky nezajímám. Vím, kdo jsme, odkud jsme a kam to chceme dotáhnout. Na všem ostatním nezáleží.
Jsou tu pomluvy, že se stane, že jste online na MSN a potom si povídáte s fanoušky. Je to pravda?
Bill: Ne, je to lež. Už se stalo, že jsme se zúčastnili takových diskuzí, ale byly organizované nahrávací společností nebo naší webovou stránkou, ale fanoušci říkají, že mají naše MSN adresy a že si s námi povídají, ale to jsou lži. Taky, vím, že nějací lidé vytváří nové přezdívky na MSN a představují se fanouškům jako my. Proto v tom chci udělat jasno a říct, že my nikdy nejsme na MSN. Doufám, že fanoušci už se nenachytají.
Když vám fanoušci napíší dopis, mají šanci, alespoň malou, že jim odpovíte?
Tom: Upřímně, je docela těžké odpovědět všem dopisům, které dostaneme. Kdyby jsme to chtěli udělat, museli bychom psát 24 hodin denně alespoň minimálně tři týdny! Proto chci být upřímný a říct fanouškům, aby neměli moc velkou naději, když napíší dopis. Mohli bychom mít někoho najmutýho, aby za nás odpovídal a posílal podepsané fotky, ale takový styl odpovědí nemáme rádi, automatické a neosobní. Když podepisujeme kartu, opravdu to děláme. Nikdo to za nás nepodepisuje. Chci se taky omluvit těm, kteří neobdrželi žádnou odpověď, ale je prostě nemožné odpovědět na všechny dopisy, které obdržíme.
Georg: Ale to neznamená, že nejsme rádi všemi těmi dopisy. Až jednoho dne nedostaneme ani jeden dopis, budeme asi hodně zklamaní.
Bill: A taky, musíme říct, že někdy na nějaký dopis odpovíme. Ne tak moc jak chceme, ale tak brzy jak jenom nám to čas dovolí, hlavně když jsme na turné, tak si bereme nějaký čas na odpověď na dopisy, které se nás dotkly. Ale Tom má pravdu, je lepší, aby fanoušci neměli moc naděje, protože je nemožné odpovědět na všechnu poštu.
Je tu hodně pomluv o vás. Už se vás nějaké dotkly?
Bill: Jediná věc, která se nás může dotknout, by byla kritika od naší rodiny. Všechno ostatní, všechny ty média a všechno, co se řekne na internetu, o to se nezajímáme. Kdybychom moc brali všechny ty kecy o nás, zbláznili bychom se.
Mnohokrát na koncertech v Německu, jste brali svoje fanoušky na podium během koncertů. Nicméně se to nikdy nestalo ve Francii. Proč?
Tom: Fanoušci se nemusí obávat, není to kvůli zemi. Obvykle to záleží na našem postavení a na tom jak se cítíme během koncertu. Jsou tu někdy časy, kdy nevim důvod, ale Bill ke mě přijde v pauze mezi písničkami a řekne mi, že vezme někoho na podium. Nikdy to není naplánované, tak to je, během akce. Nicméně, jestli si pamatuji dobře, když jsme naposledy hráli ve Francii, jeviště bylo postavené tak, že žádný fanoušek by ani na podium jít nemohl. To je pravděpodobně ten důvod, proč se to někdy nestane.
Bill: A taky proto, že jsem někdy byl zastrašený. Zpívání před absolutně novým publikem, je vždycky namáhavé. Hlavně jsem se soustředil na písně a musím uznat, že jsem ani nepřemýšlel nad tím, vzít někoho na podium. Kdybych to chtěl udělat, bylo by to těžké, kvůli jazyku, měl bych totiž hodně obtížností mluvit s takovým fanouškem francouzsky. Můžu to ale vzít v potaz pro příště, jak Tom řekl, nic není plánováno předem.
Někteří fanoušci se zajímají, jestli neplánujete zahrát nějaké písně Devilish během koncertů?
Bill: Už zpíváme Leb die Sekunde, což je z let Devilish. Ale myslím, že je to ta jediná.
Gustav: Ostatní písně od Devilish stojí opravdu za nic. Byla by to ostuda je zahrát na jevišti! Nebo by byli zahrány jinak, ale to by bylo jako napsání nové písně, příliš mnoho věcí by se muselo změnit... (směje se)
Po zpívání písní v němčině, angličtině a japonštině, plánujete zpívat i ve francouzštině?
Bill: I když teď není nic plánované, není to nic odvržené. Francouzské publikum je jedno z našich oblíbených a takhle by to bylo dobré jim poděkovat. Kdybychom se někdy rozhodli udělat takový projekt, můžu vám říct, že by to byla pouze jedna píseň. Neumím se opravdu vidět jak všechno zpívám francouzsky. Nemám nic proti tomuhle jazyku, ale opravdu myslím, že je těžký na výslovnost a nejspíš bych potřeboval měsíce cvičení, abych měl skvělý přízvuk.
Georg: Myslíme si, že francouzština je těžká na výslovnost, ale já taky můžu říct, že němčina taky není lehká. Nicméně, si můžete všimnout, že všichni naši francouzští fanoušci zpívají německy...
Bill: To je pravda. Georgu, ty bys byl dobrý advokát!
Nahráli byste rádi duet s nějakým francouzským interpretem, jestli jo, tak jakým?
Bill: Dělat s někým duet není tak jednoduché. Musíte mít na tu věc stejný pohled, na lidskou část, ale taky na hudební část. Nicméně, abych byl upřímný, neznám žádnou francouzskou rockovou kapelu, se kterou bychom mohli pracovat. Není to tak, že nesnáším všechny kapely z vaší země, ale je to tím, že nemám žádné jméno na mysli. Nicméně, nejsme proti duetům, ale věci musí jít normálně, s pocitem, že to jde, ne kvůli zájmu.
Gustave, i když mluvíš málo, máš hodně fanoušků, kteří tě mají rádi. Proč nejsi tak komunikativní, když máš tak příjemný hlas?
Gustav (zatímco ostatní vybuchují smíchy, Gustav se červená): I když si to někteří fanoušci myslí, nejsem celý den smutný! Jsem jenom tichá osoba a radši nechám mluvit ostatní. Většinu času je ptáno na hlavní fakta. Nicméně, Bill a Tom jsou vždycky jako první připraveni odpovědět. Je to jako ve škole, když jsme byli mladší. Jakmile se učitel zeptal na otázku, vždycky tu byli dvě nebo tři dobré děti, které okamžitě zvedli ruce, aby odpověděli na tu otázku první a udělali dobrý dojem vůči učiteli. Pokud vím, já jsem byl mezi těmi lidmi, co byli vzadu ve třídě.
Tom: Říkáš, že jsme jako šprti???
Gustav: Pochopil jsi to! (směje se). Ne, opravdu, jsem jenom více stydlivý a uzavřený než ostatní a pokud to je možné, neupozorňuji na sebe.
Proto sis zvolil hrát na bicí?
Gustav: Pravděpodobně. A taky proto, že jsem velmi líný a bicí jsou nejhlučnější nástroj, který vám umožní sedět celý koncert! (směje se)
Tom: V tomhle smyslu s tebou souhlasím. Bicí jsou pro líné lidi! Pro mě, ten kdo má nejlepší místo je ale Bill. Stará se jenom o mikrofon, pohybuje se přes podium, kouká na fanoušky, sedí si před publikem, když chce, má dobrý život. My, s Georgem, se musíme starat o naše nástroje během celého koncertu. Navíc jsme omezeni systémem, který nás omezuje jít kam chceme. Horší než vězení! (směje se) Kdyby se dávala nějaká cena vzhledem k vystupování Tokio Hotel, byl bych ten, kdo by zasloužil si zlato, protože se nestarám jenom o svůj nástroj, ale taky už jsem denně 18 let vedle Billa! Potom, Georg by dostal cenu za svůj výkon na basu, potom Gustav, který sedí na židli za bicími a nakonec Bill, který zůstává vzadu, zasloužil by si být poslední v pořadníku! (po tomhle dlouhém proslovu se každý směje tak hlasitě a interview má až problém začít znova. Tom a Bill na sebe hází polštáře a až po pěti minutách se může pokračovat v otázkách)
Kdybyste si mohli vyměnit místo s někým z kapely, s kým by to bylo? (otázka opět dostává hodně pozornosti a každý chce mluvit. Nakonec, jako vždycky, Tom mluví první)
Tom: Pokud vím, rád bych byl Georgem, protože bych rád byl tak klidný jako on. A taky si myslím, že Georg by měl rád moje místo, neostýchal by se flirtovat s děvčaty. To je u Georga velký problém. Rád by hodně randil, ale je příliš stydlivý je pozvat. Rád bych dal zprávu všem, kdo čtou tohle interview: pokud půjdete vedle Georga, nebojte se chytit příležitosti, protože on se nikdy neodváží se jí chytit! (směje se)
Georg: Ty jsi vždycky ten šílený! I když to je pravda, vzhledem k tobě, nechytám se všeho živého, to ale neznamená, že nejsem schopný flirtovat. Jsem jenom víc vybíravý než ty. (směje se)
Jaká je otázka, na kterou byste rádi už neslyšeli se ptát?
Bill: Opravdu, už začínám být unavený z otázky, proč jsme se rozhodli pojmenovat Tokio Hotel. Je to něco, nač jsme už odpovídali několikrát, nicméně v některých zemích se nás reportéři stále ptají na takové otázky. Někdy jsem už opravdu unavený z toho říkat pořád to samé dokola že mám někdy chuť říct pitomost. Hloupý věci jako: "Nazvali jsme se Tokio Hotel, protože máme koncerty v luxusních hotelech v Tokiu a potom tam v tom pokoji spíme s fanoušky!"
A jaké jsou otázky, na které byste rádi odpovídali, ale lidi se vás na ně neptají?
Georg: To je dobrá otázka!
Tom: Odpovídáme na tolik otázek v posledním roce, že ani nevím, na které bych rád odpovídal. Nicméně, je tu otázka, na kterou se nás nikdy nikdo nezeptal, ale je to pro Georga dobré...A protože hádám, že se mě zeptáte, co to je za otázku, zlehčím vám to a řeknu vám, že se nás lidi nikdy nezeptali, kdo z nás je panic. Ale, jak jsem řekl, pro Georga to je štěstí, že ta otázka nikdy nebyla tázána, protože by na ni musel odpovědět! (Tom skončí proslov a směje se jak blázen, stejně jako zbytek kapely)
Georg: Všechno, co si řekl Tome, si pamatuju. Dávám ti varování a nejsi na tom nejlíp, protože víš dobře, že jsem silnější než ty. Nicméně, v tomhle interview fanoušci poznají tvoji opravdovou tvář a to, že jsi schopný ztrapnit své přátele! (směje se)
Tahle otázka není součástí otázek od fanoušků, ale teď se musím zeptat na tuhle. Georgu, říká Tom pravdu?
Georg: Zeptejte se ho!
Tom: Nemůžu říct víc. Všechno musí zůstat tajemstvím... (všichni se smějí)
Pojďme zpátky k otázkám od fanoušků. V interview, které dáváte časopisům, nechcete míň mluvit o sobě a trochu víc o muzice?
Bill: Nejspíš, někdy jsme trochu unavení z odpovídání otázek jako: "Jste stále svobodní? Už jste se líbali s fanynkou? Kdy naposled jste měli sex?..." Rozumím, že se nás lidi ptají na takové otázky, protože fanoušci tohle chtějí vědět. Samozřejmě, muzika je víc důležitá, ale vím, že tohle není jediná důležitá věc, pro naše fanoušky. Dokonce i já, když jsem četl interview kapel, tak jsem rád četl část, které se týkali osobnosti toho muzikanta. Rád vím, kdo jsou, jak se dostali kde jsou, jaké jsou jejich úlohy v kapele a proč ne i vztahy, jaké mají s fanoušky a jejich soukromý život. To proto klidně stále odpovídám na otázky, které nemají nic společného s muzikou, i když někdy jsem už z takového odpovídání unavený.
Neotravuje vás, že fanoušci vás pronásledují a čekají na vás kamkoli jdete?
Tom: Většinou, dost často, když někam jdeme, tak tam na nás čekají zástupy fanoušků, a jsme velmi rádi. Samozřejmě, někdy je tam hodně lidí a situaci je těžké zvládnout, ale všechno jde i tak dobře. Nicméně je pravda, že chování některých fanoušků je vrchol. Co nás nejvíc šokuje, je násilné chování některých skupin fanoušků. Je to horší než na fotbale a opravdu se kolem toho cítíme špatní. Jsme tu, abychom dělali muziku a vzbudili zájem u lidí. Ne, aby se všichni mlátili.
A co si myslíte o fanoušcích, kteří spí venku den před koncertem, jenom aby byli v první řadě na koncerě?
Bill: Samozřejmě, že když je to nebezpečné nebo tihle fanoušci si vymýšlejí různé historky pro rodiče proč nespí doma, je to trochu problematické. Vždycky jsem byl fanoušek a vím jaké to je čekat osm hodin někde venku, při dešti, jenom abych byl v první řadě na koncertě. Udělal jsem to kvůli Neně a nelitoval jsem toho. Ti, kteří nikdy nebyli fanoušci tomu nerozumí, že tohle je zároveň i radost. Někdy se říká, že když milujete tak neplatíte a já myslím, že fanoušci za to nikdy nezaplatili. Nakonec nejvíc neuvěřitelná věc je to, že to dělají pro nás. Kdybyste mi tohle řekli před dvěma roky, nikdy bych tomu neuvěřil.
Nechte mě skončit s trochu nesmyslnou otázkou...Bille, jaké je tajemství tvého účesu?
Bill: Všechno záleží na výběru vlasového spreje! (směje se) Nechci dělat reklamu, ale ten, který používám je úžasný! I když to trvá každé ráno třicet minut, když je to hotové, jsem hotový na celý den..
Georg: Tajemství Billova účesu jsou nemyté vlasy! (směje se)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.